Od vidlí až po vidličku
Blíží se chladivé podzimní dny a nastává čas sklizně. Ne každý kus zeleniny či ovoce se ovšem dočká naplnění smyslu své existence. Podle statistik na talíř se k nám dostane pouze třetina. Ovoce a zelenina totiž patří mezi nejvíc plýtvané potraviny. Zářijové číslo OF se tedy zaměřilo na plýtvání v každém úseku potravinového řetězce: slovy naší šéfredaktorky od vidlí až po vidličku. V čísle se především věnujeme velké novince v této oblasti: novele zákona o potravinách, která dosud dobrovolnou činnost tuzemských supermarketů mění na zákonnou povinnost darovat neprodejné potraviny charitativním účelům. Na to, jaký to bude mít dopad na místní potravinové řetězce, jsme se zeptali samotných supermarketů. Jídlem se plýtvá mnohem dřív, než se potraviny na pulty supermarketů dostanou. Mezi nejčastější důvody plýtvání patří příliš přísné estetické nároky supermarketů, nevhodné podmínky transportace a uskladněni potravin. O tom, jak jde potraviny zachránit, vypráví ve svém článku Anna Strejcová ze společnosti „Zachraň jídlo“. Ovšem nesmíme zapomenout i na poslední článek řetězce: domácnosti, které podle statistik vyhodí 40 procent z celkového množství potravinového odpadu. Když opomineme předcházení vzniku odpadu jako svatou povinnost každého spotřebitele, zaznívají hlasy odborníků navrhující vhodnější způsoby sběru potravinového odpadu. Jedná se o drtiče kuchyňských odpadů, a tomuto kontroverznímu tématu je věnována úvaha pana docenta Zděnka Pospíchala.
V minulém roce Švédsko otevřelo supermarkety s darovaným jídlem pro všechny, kteří pobírají podporu. Argumentem pro otevírání těchto obchodů je fakt, že lidé se při nákupu v nich mohou na rozdíl od návštěvy potravinové banky cítit víc jako zákazník než jako příjemce daru charity. Švédsko se dá bezpochyby zařádit mezi lídry inovativních postupů v přecházení vzniku odpadů a jejich využití jako zdrojů. Stačí jen zmínit, že na skládky ukládá méně než jedno procento celkového množství odpadu. Švédský vzor je proto naším druhým podzimním tématem. V rámci něj se dozvíme o švédském odpadovém hospodářství od experta na nakládání s odpady ve městě Stockholm Nilsa Lundkvista a o tom, jak se jednotlivé švédské firmy podílejí na fungování koncepce oběhového hospodářství, například slavná Ikea.
V předdveří konference Předcházení vzniku odpadu Vám přinášíme důvěrný rozhovor s jejím otcem zakladatelem Ondřejem Procházkou. V rozhovoru prozradí, jak se změnil postoj společnosti i legislativy k nakládání s odpady od rozpadu Československa a sdělí nám informace ze zákulisí konference. Užijte si čtení a na viděnou na PVO!
