ODPADOVÉ FÓRUM 2017 |
|
| Testování vysokoteplotní sorpce CO2 v laboratorní fluidní aparatuře Ing. Marek Staf, Ph.D., VŠCHT v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší V rámci příspěvku jsou shrnuty aktuální výsledky výzkumu regenerativního záchytu oxidu uhličitého metodou tzv. karbonátové smyčky. V laboratorních podmínkách byl porovnáván průběh cyklicky prováděných dekarbonatací a karbonatací, probíhajících jednak ve fixní vrstvě a v reaktoru s fluidní vrstvou. Srovnávací testy byly vyhodnocovány z několika hledisek, důležitých pro další průmyslové využití metody. Bylo prokázáno, že změny kapacit i změny kinetiky procesu závisí na způsobu realizace sorpce. |
  101 |
| Porovnání záchytu CO2 na hydrotalcitech ve fluidním režimu a v reaktoru s pevným ložem Ing. Barbora Miklová, Ing. Marek Staf, Ph.D., Ing. Veronika Vrbová, Ph.D., VŠCHT v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší Příspěvek se zabývá sorpcí oxidu uhličitého na laboratorně připravených sorbentech na bázi hydrotalcitů. Plánované využití je v technologii post-combustion záchytu uvedeného skleníkového plynu. Měření sorpčních kapacit probíhalo v reaktoru fluidním a s pevným ložem. V každém reaktoru byl proveden stejný počet cyklů kalcinace/karbonatace, přičemž byly porovnávány změny ve struktuře sorbentů a sledována jejich stabilita. Struktura testovaných sorbentů se ukázala být za daných podmínek stabilní. |
102 |
| Vysokoteplotní sorpce CO2 na laboratorně připraveném CaO Vít Šrámek, Ing. Marek Staf, Ph.D., VŠCHT v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší Největší problém technologie karbonátové smyčky je postupné snižování kapacity sorbentu s narůstajícím počtem cyklů. Kapacita sorbentu je ovlivněna především strukturálními změnami (sintrací) sorbentu. Řešením je nasazení reaktivace pomocí vodní páry nebo vytvoření porézní vrstvy sorbentu na inertním materiálu. Studie navazuje na předchozí výzkum přírodních vápenců. Byla testována kapacita laboratorně připraveného CaO v průběhu cyklů bez použití parní reaktivace a s jejím nasazením. |
103 |
| VSCHT v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Prezentace partnera |
104 |
| Účinnost různých systémů ukládání elektrické energie Ing. Veronika Šnajdrová, Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D., doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc., VŠCHT v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší Elektrická energie z obnovitelných zdrojů má velkou nevýhodu, jíž je její nestabilní výroba a obtížná predikovatelnost, závisející na aktuálním stavu počasí. V tomto případě může docházet buď k nedostatku energie, nebo v opačném případě k její nadvýrobě. Aby konvenční zdroje mohly být nahrazeny obnovitelnými, je třeba zařadit do sítě systémy pro akumulaci elektrické energie nebo ji přeměnit na energii chemickou. Druhý způsob, známý pod pojmem "Power-to-Gas" je předmětem zde prezentované studie. |
105 |
| Matematický model poloprovozního reaktoru pro odstranění VOC Ing. Vladimír Brummer1, Ing. Pavel Leštinský1,2, Ing. David Jecha, PhD.1;1 VUT v Brně, Ústav procesního inženýrství; 2 VŠB-TU Ostrava, Institut environmentálních technologií Pro poloprovozní experimentální jednotku pro zkoušení oxidace VOC byl vytvořen model reaktoru uvažující změnu složení a vlastností plynu vlivem oxidačních reakcí, nárůst teploty vlivem oxidačních reakcí a její pokles vlivem tepelných ztrát a dále změnu tlaku vlivem tlakových ztrát na sypaném katalytickém loži. V případe dostupnosti informací o katalyzátoru a kinetických dat oxidovaných VOC je možné použít tento model pro návrh množství katalyzátoru a technologický návrh katalytického lože. |
106 |
| Odbourávání amoniaku ve vzdušninách pomocí nízkoteplotního plazmového výboje generovaného za atmosférického tlaku Doc. Mgr. Pavel Sťahel, Ph.D., Mgr. Ing. Lubomír Prokeš, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav fyzikální elektroniky; Mgr. Radim Žebrák, Ph.D., Dekonta, a.s. Amoniak je toxický bezbarvý plyn, štiplavého zápachu. V průmyslu se využívá jako surovina a jako chladící médium, vzniká též jako odpadní produkt v energetice a v živočišné výrobě. Snahy o jeho odbourávání plazmatem dosud narážely na energetickou náročnost a poměrně nízkou účinnost použitých plazmových výbojů. Nové zařízení na principu rotačního klouzavého výboje umožňuje upravovat obrovské množství plynu v řádu stovek až tisíců m3/hod při nízkém tlakovém spádu a zachování excelentní účinnosti. |
107 |
| Efektivní postup odstraňování perzistentních AOX z vod Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D., Bc. Barbora Kamenická, Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Ústav environmentálního a chemického inženýrství Prezentace se bude zabývat problematikou možného využití reduktivní degradace obtížně odbouratelných aromatických halogenderivátů v technologických vodách. Pro tento účel je vyvíjen postup založený na využití hliníkových slitin. Při jejich použití dochází k degradaci AOX za vzniku příslušného produktu hydrodehalogenace, který je biologicky výrazně lépe odbouratelný. V prezentaci bude prezentováno, jak lze nakládat a případně využívat vznikající vedlejší anorganické produkty popisovaného procesu. |
108 |
| Environmentální aplikace molekulární biologie Mgr. Petra Jančová, Ph.D., Ing. Kristýna Maršálková, Ing. Hana Pištěková, UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí Molekulárně biologické metody představují specifickou, poměrně heterogenní skupinu analytických postupů, které jsou sdíleny různými laboratorními i vědními obory. Molekulární markery jsou důležitým nástrojem pro taxonomické a evoluční studie. Přinášejí informace o organismu, které jsou získány na základě analýzy molekul proteinů nebo DNA. Pomocí metod molekulární biologie (např. PCR, real-time PCR, DGGE) je možné detekovat v podstatě jakýkoliv gen z jakéhokoliv organismu. Tyto metody mohou být aplikovány k identifikaci významných mikroorganismů podílejících se na bioremediacích nebo v procesu čištění odpadních vod. |
109 |
| Produkce biogenních aminů bakteriemi izolovanými ze vzorků povrchových vod Ing. Pavel Pleva, Bc. Karolína Cedidlová, Mgr. Petra Jančová, Ph.D., UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Biogenní aminy jsou nízkomolekulární dusíkaté látky vyskytující se v životním prostředí. Producenty biogenních aminů jsou živočichové, rostliny i mikroorganizmy. V současné době je v dostupné literatuře velmi málo informací o dekarboxylázové aktivitě bakterií významných v životním prostředí. Práce byla zaměřena na studium dekarboxylázové aktivity u bakterií izolovaných ze vzorků povrchových vod. Pro stanovení koncentrace biogenních aminů byla použita metoda HPLC - UV/Vis. Všechny identifikované kmeny produkovaly spermin a spermidin; 70 % identifikovaných kmenů se podílelo na produkci kadaverinu, 30 % na produkci tyraminu a putrescinu a 5 % na produkci histaminu a tryptaminu. |
110 |
| Úspory energie na malých komunálních čistírnách odpadních vod Ing. Marek Holba, Ph.D., Ing. Jana Matysíková, ASIO, s.r.o. Nejen v ČR, ale i ve světovém měřítku je snaha o snížení provozních nákladů u komunálních čistíren odpadních vod pomocí energetické optimalizace. Provádí se benchmarking, který vyústí v zavedení úsporných opatření, čehož se uplatňuje pro větší čistírny (desítky tisíc EO a větší). Nás cíl je zaměřit se na menší čistírny odpadních vod (pod 10 000 EO), kde vytvoříme jak novou typovou modulární čistírnu odpadních vod, tak nabídneme optimalizační scénáře pro rekonstrukce již postavených čistíren. |
111 |
| Zhodnocení potenciálu řízené umělé infiltrace pro intenzifikaci zdrojů podzemních vod lokality Rožnov pod Radhoštěm Ing. Jitka Chromíková, Ph.D., doc. Ing. Silvie Heviánková, Ph.D., prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl, VŠB-TU Ostrava; Ing. Michal Korabík, Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Umělá infiltrace je jednou z metod, která mimo jiného umožňuje řízené doplňování zdrojů podzemních vod a tím vytvářet zásobu těchto vod pro pozdější využití v období sucha. Samotný návrh systému umělé infiltrace závisí na mnoha aspektech - geologických, geochemických, hydrogeologických a biologických. Dále samozřejmě také na prostorových možnostech pro samotnou aplikaci, požadavcích na dodávku vody, složení infiltrované vody apod. Předložený příspěvek se zabývá možnostmi využití řízené umělé infiltrace v lokalitě Rožnov pod Radhoštěm. |
112 |
| Elektrogeochemie jako progresivní metoda in situ sanace starých ekologických zátěží RNDr. Jaroslav Hrabal, Mgr. Vendula Ambrožová, MEGA, a.s. Elektrochemické procesy jsou běžně používané v průmyslové praxi, především v oblasti povrchových úprav. Jsou založeny na schopnosti nabitých částic migrovat v elektrickém poli, respektive na změně jejich valenčního stavu na elektrodách. Elektrické pole se však běžně vyskytuje i v horninovém prostředí a hraje významnou roli například v procesu zvětrávání sulfidických minerálů. Uměle vytvořené elektrické pole, tedy dotace elektronů do horninového prostředí, způsobuje geochemické procesy, které mohou být využity pro eliminaci některých typů antropogenních zátěží. V příspěvku jsou prezentovány teoretické základy elektrogeochemických procesů, výsledky laboratorních experimentů a možnosti praktického nasazení včetně konkrétních výsledků ze sanace podzemních vod kontaminovaných chlorovanými ethyleny. |
113 |
| Zkušenosti z aplikace in-situ mikrovlnného ohřevu horninového prostředí Ing. Jiří Kroužek, Ph.D.,Ing. Václav Durďák, Ing. Jiří Hendrych, Ph.D., VŠCHT v Praze; RNDr. Pavel Špaček, Chemcomex Praha, s.r.o. Příspěvek přiblíží poloprovozní testování a vývoj inovativní termické sanační technologie založené na in-situ aplikaci mikrovlnného ohřevu za účelem podpoření dekontaminačního účinku. V rámci testů byl sledován zejména průběh ohřevu z hlediska prostorové distribuce okolo aplikačního vrtu. Za účelem predikce postupu mikrovlnného ohřevu byl rovněž navržen a validován numerický model. |
114 |
| Mikrobiální oživení zeminy po procesu termické desorpce Ing. Petra Kubínová, Ing. Jiří Kroužek, Ph.D., Ing. Zuzana Honzajková, Ph.D., VŠCHT v Praze Předkládaný příspěvek se týká sledování účinku mikrovln na půdní mikroorganismy a jejich vlivu na výsledný dekontaminační efekt. Experimenty mikrovlnné termické desorpce v laboratorním měřítku probíhaly na reálně kontaminovaných matricích. Byl sledován účinek teplotních režimů mikrovlnné termodesorpce na testovanou zeminu a její ovlivnění heterotrofních mikroorganismů po skončení procesu. Pro vzorky zeminy byla provedena vstupní a výstupní měření mikrobiální aktivity (DHA, respirační aktivita a stanovení celkového počtu heterotrofních mikroorganismů) a poklesu dekontaminace (např. HS-GC). |
115 |
| Ověřování inovací metodikou ETV v mezinárodním kontextu Ing. Evžen Ondráček, CEMC, z.s. |
116 |
| Adsorpce vzácných plynů z helia Ing. Martin Janák, doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc., VŠCHT v Praze, Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší Pokročilé heliem chlazené jaderné reaktory jsou možností, jak nahradit fosilní paliva. Součástí reaktorů bude systém pro odstranění radioaktivních vzácných plynů z primárního okruhu. Pro separaci Xe a Kr z helia byla zkonstruována adsorpční aparatura, na níž byly testovány dva typy aktivního uhlí. Separace byla potvrzena již za tlaku 40 bar a teploty 22 °C. Experimenty vykazují vysokou separační kapacitu Xe pro obě aktivní uhlí. Potřebná kapacita Kr byla dosažena až při teplotě pod - 40 °C. |
118 |
| Využití membránových procesů na čištění směsi plynů Ing. Pavel Izák,DSc., Ing. Andrea Žitková, Ing. Michal Žák, Ing, Jiří Vejražka, Ph.D. Ing. Magda Kárászová, Ph.D., Ing. Zuzana Petrusová, Ph.D., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. Separace CO2 a methanu je velmi diskutována především v souvislosti s odstraňováním CO2 z bioplynu a ze zemního plynu ovšem také z plynných spalin. Membránové separace jsou jednou z možností dělení plynných směsí. Nabízejí energeticky výhodné podmínky a vysokou efektivitu separace. V příspěvku je pro separaci použita kapalná membrána ve formě iontové kapaliny a také vody. Část příspěvku je věnována právě kondenzující vodní membráně a možnosti jejího využití pro efektivní čištění bioplynu. |
119 |
| Absorpce kontaminantů z odpadního plynu za využití membránových kontaktorů Ing. Václav Durďák, Ing. Jiří Kroužek Ph.D., Ing. Petra Kubínová, VŠCHT v Praze Membránové kontaktory dokáží zajistit styk dvou fází, aniž by došlo k jejich vzájemnému smísení. Jedná se o alternativu k výplňovým nebo zkrápěným kolonám v procesech, jako je např. stripování, absorpce nebo extrakce. V rámci příspěvku bude představeno experimentální laboratorní zařízení využívající membránu tvořenou svazkem dutých vláken určenou k čištění odpadních plynů s obsahem těkavých látek. Představeny budou experimenty absorpce par toluenu do rozpouštědla bis(2-ethylhexyl) adipát. |
120 |
| LCA analýza vysokoteplotní karbonátové smyčky jako nástroje snižování emisí CO2 Ing. Kristina Zakuciová, VŠCHT v Praze, UJV Řež, a.s.; doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., doc. Ing. Karel Ciahotný, VŠCHT v Praze; Ana Carvalho, Instituto Superior Técnico Lisboa e Regi?o, Portugal; Ing. Jiří Štefanica, Ing Jana Smutná, UJV Řež, a.s. Příspěvek je zaměřen na aktuální výsledky studie posuzování životního cyklu karbonátové smyčky. Karbonátová smyčka je technologický postup mající za účel záchyt emisí CO2 ze spalin generovaných tepelnou elektrárnou. V příspěvku budou představeny výstupy LCA analýzy stechiometrického modelu karbonátové smyčky v návaznosti na 250 MWe elektrárenský blok. |
121 |
| Příprava a aplikace grafenu Doc. Ing. Petr Macháč, CSc., VŠCHT v Praze Grafen je jednou z forem uhlíku. Jedná se o 2D materiál, který je tvořen v limitním případě jednovrstvého grafenu šesterečnou sítí uhlíkových atomů vázaných sp2 vazbami. Tento materiál má řadu zajímavých a mnohdy jedinečných parametrů, pro které nachází v technické praxi mnoho různých aplikací. Přednáška bude zaměřena na popis základních používaných metod přípravy grafenu včetně uvedení jejich výhod a nevýhod. Druhá část přednášky se bude věnovat využití grafenu především v elektronice, ale i v dalších oblastech techniky. |
122 |
| Nakládání s odpady a environmentální prohlášení o produktu či službě dle ČSN ISO 14040 Mgr. Markéta Švančarová, VŠCHT v Praze, CEMC, z.s.; doc. Ing Vladimír Kočí, Ph.D., VŠCHT v Praze Příspěvek je zaměřen na aktuality v oblasti environmentálního prohlášení typu III, tzv. EPD v oblasti nakládání s odpady, čištění odpadních vod a v oblasti stavebních výrobků. EPD poskytuje ověřitelné a transparentní informace o dopadu výrobku či služby na životní prostředí, a tak se v oblasti komunikace se zákazníky či partnery může stát jednou z cest získání konkurenční výhody na trhu. EPD pomáhá spotřebitelům při výběru produktu či služby na základě jejich environmentálních aspektů. |
123 |
| Uhlíková stopa výroby drevených dosiek Ing. Jozef Mitterpach PhD., Technická univerzita Zvolen, Fakulta ekológie a environmentalistiky, Katedra environmentálneho inžinierstva V tomto príspevku bola identifikovaná uhlíková stopu drevených dosiek v podniku pre spracovanie dreva, pomocou aplikácie metodiky hodnotenia životného cyklu (LCA), podľa noriem ISO 14040 a ISO 14044. Údaje boli prepočítané na funkčnú jednotku 1 m3 vyrobených drevených dosiek, pričom na 1 m3 drevených dosiek sa spotrebuje 1,7025 m3 surového kmeňa, čo predstavuje výťažnosť 58,7%. Hranice systému boli určené od kolísky po bránu, kde nosná časť technologických procesov sa skúmala v hraniciach systému od brány po bránu. Pre hodnotenie dopadov životného cyklu a vyčíslenie uhlíkovej stopy bol použitý program SimaPro 8 a hodnotiaca metóda IPCC GWP 100a. Najväčší negatívny dopad majú procesy pílenia (20,4 kg CO2 eq) a sušenia (13,7 kg CO2 eq). Pozitívny celkový dopad zaznamenal proces vykladania, odkôrňovania a triedenia guľatiny z dôvodu produkcie odpadnej kôry, ktorá sa následne energeticky zhodnocuje v procese výroby tepla a elektrickej energie a tým procesy v kotolni znižujú uhlíkovú stopu o -34,2 kg CO2 eq. Výsledky ukázali, že vhodnými environmentálnymi opatreniami, môže podnik účinne znižovať svoje environmentálne vplyvy, v tomto prípade uhlíkovú stopu. |
124 |
| Příspěvek k oběhovému hospodářství Ing. Richter Miroslav, Ph.D., EUR ING, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n.L, Fakulta životního prostředí Pracovníci Katedra technických věd FŽP UJEP se podíleli na řešení praktických úkolů v průmyslových podnicích - KOLBEN-SCHMIDT, a.s. Trmice a KNAUF INS., a.s. Krupka. Navrženými metodami se podařilo snížit množství odpadů. |
125 |
| UJEP v Ústí nad Labem, Katedra technických věd Prezentace partnera |
126 |
| Smerovanie vedy, výskumu a spolupráce s praxou, ako aj výchovno-vzdelávacích činností na Katedre životného prostredia Fakulty prírodných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici Prezentace partnera Katedra životného prostredia (KŽP) samostatne, prípadne aj v spolupráci s ďalšími Katedrami Fakulty prírodných vied (FPV), Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici (UMB BB), zabezpečuje 2 smery základného a aplikovaného výskumu a výskumu pre prax: 1. Štúdium environmentálnych impaktov antropickej činnosti na životné a pracovné prostredie a manažérstvo ozdravných opatrení. 2. Monitoring krajinných zložiek, výskum vplyvu poľnohospodárstva, environmentálnych záťaží a skládok odpadov a modely znižovania ich negatívnych vplyvov. Katedra v súčasnosti zabezpečuje vysokoškolské vzdelávanie v dennej aj externej forme vysokoškolského štúdia v akreditovanom študijnom odbore 4.3.3 Environmentálny manažment vo všetkých troch stupňoch. |
127 |
| Nanoodpad jako nově vznikající druh odpadu: výzvy a příležitosti Ing. Lenka Schreiberova, Ing. Veronika Hase, prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc., Ing. Pavel Dobeš, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Nanoodpad je nový druh odpadu generovaný při ukončení životnosti produktu, obsahující syntetické nanočástice, které se mohou hromadit v různých tocích odpadu. Nanotechnologie i samotné nanomateriály umíme velmi dobře popsat, ale neumíme s nimi zacházet, když se stanou odpady, konkrétně nanoodpady, které mnohdy vykazují nebezpečné vlastnosti. U nanoodpadů není rozhodující ani tak jejich velikost, jako spíše jejich stále vzrůstající množství. Čím častěji se nanomateriály dostávají do běžného života (kosmetika, textilie, povrchové úpravy, medicína apod.), tím více se stávají součástí průmyslových technologií, a tím více se s nimi budeme setkávat ve formě nanoodpadu. Na evropské úrovni dosud neexistují pravidla pro nakládání s nanoodpady, nejsou zařazeny ani v katalogu odpadů. Stávající metody nakládání s konvenčními odpady nejsou zcela relevantní a dostačující pro nanoodpady, a to z důvodu odlišných charakterových vlastností takovýchto materiálů. Na mezinárodních diskuzích vzniká mnoho nových otázek ohledně nanoodpadu, a v rámci tohoto článku, který má charakter review, se autoři pokusili některé z nich zodpovědět. Při odstraňování nanoodpadu s cílem snížení potenciálního nebezpečí nekontrolovatelného a neočekávaného úniku nanočástic z odpadu může být užitečným nástrojem stanovení norem klasifikace nanoodpadu, přičemž stanovení úrovně ochrany životního prostředí je novou výzvou pro výzkumné pracovníky. |
128 |
| Solidifikace kalu ze zpracování odpadních vod Mgr. Ekaterina Korotenko, Ing. Jiří Hendrych, Ph.D., VŠCHT v Praze; Ing. Pavel Mašín, Ph.D., Dekonta, a.s. Příspěvek je věnován problematice stabilizace/solidifikace kalu ze zpracování odpadních vod, které pocházejí z nelegálního nakládání s galvanickými kaly kontaktovanými se silážními vodami. Předmětný kal byl zatížen vysokým obsahem těžkých kovů, rozpuštěných organických látek a anorganických solí. Solidifikáty byly vyluhovány podle ČSN EN 12457-4. Pro uvažované receptury byl proveden odhad nákladů. |
129 |
| Problematika recyklace odpadních materiálů ve spojitosti se zařízením pro jadernou fúzí Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D., Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D., Centrum výzkumu Řež, s.r.o. Vývoj zařízení v jaderné energetice, zejména elektrárny využívající jadernou fúzi, vyvolává potřebu konstrukčních materiálů přesného chemického složení se specifickým poměrem stabilních izotopů chemického prvku, který je odlišný od průměrného tabelovaného poměru izotopů v přírodě. Obvykle je nežádoucí jeden běžný izotop prvku. Vzniká potřeba nových výrobních technologií, jiného třídění odpadních materiálů a nových postupů pro recyklaci. |
130 |
| Technologie MSO: Ekologická možnost likvidace odpadů s vysokou korozní rychlostí materiálů Ing. Vojtěch Galek, Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D, Petr Pražák, Centrum výzkumu Řež, s.r.o. Technologie MSO (Molten Salt Oxidation) je technologie využívající bezplamennou oxidaci látek v tavenině soli. Principem celé technologie je přepracování nebezpečných odpadů a záchyt plynných produktů v tavenině alkalických solí. Použity jsou soli s nízkou teplotou tání a viskozitou. Taveniny solí vytváří velice korozivní prostředí pro kovové i pro keramické materiály. Hlavním předmětem experimentů bylo určit odolnost keramických vzorků, které byly připraveny pomocí plazmového nástřiku, a jejich potenciálního využití k ochraně kovového povrchu reaktoru. |
131 |
| Kvantifikácia fugitívnych emisií zo skládok Ing. Marek Hrabčák, Geosofting, s.r.o., Prešov Plynné emisie do ovzdušia t.j. nezachytený skládkový plyn (LFG) predstavujú zrejme najväčší podiel z negatívnych dopadov skládkovania neupravených komunálnych odpadov na životné prostredie. Jedná sa predovšetkým o metán - CH4, ale aj oxidy dusíka, sírovodík a prchavé nemetánové organické zlúčeniny (NMVOC). Napriek pomerne striktnej a rezolútnej legislatívnej kategorizácie zdrojov emisií podľa ich produkcie je spôsob výpočtu produkcie LFG pomerne benevolentný a založený na viacerých "konštantách" (k, L0, DOC), ktoré sú ale pri bližšom skúmaní lokálne veľmi "variabilné". Pre fugitívne emisie to platí absolútne a žiadna z navrhovaných metodík nie je dostatočne presná a validovateľná. Na Slovensku podľa zákona 205/2004 Z.z. je každý prevádzkovateľ integrovaného zariadenia povinný oznamovať údaje do Národného registra znečisťovania. Podľa aktualizovaného znenia zákona č. 39/2013 Z.z. o integrovanej prevencií a kontrole znečisťovania životného prostredia (IPPC) sa do Národného registra znečisťovania oznamujú emisie bez zohľadnenia prahových hodnôt uvedených v prílohe č. 1 k zákonu č. 205/2004 Z.z. - teda aj podlimitné. Každý prevádzkovateľ skládky nie nebezpečných odpadov s IP povolením tak musí oznamovať údaje o emisiách do ovzdušia pre metán, oxid uhličitý a NMVOC. V našom príspevku prinášame niekoľko postrehov k tejto problematike. |
132 |
| Znečisťovanie ovzdušia aerosólmi z vybraných plošných a fugitívnych zdrojov nakladania s odpadmi Doc. Ing. Emília Hroncová, PhD., prof. Mgr. Juraj Ladomerský, CSc., Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici V predloženom článku uvádzame vybrané príklady znečisťovania ovzdušia aerosólmi ultrajemných častíc a mikročastíc zo skládky komunálneho odpadu a z recyklácie odpadov z elektrických a elektronických zariadení (WEEE). Skládka odpadu je veľkoplošným zdrojom prašnosti, o ktorých je dosť málo poznatkov o frakčnom zložení. Prevádzkové haly recyklácie odpadov z elektrických a elektronických zariadení majú dlhodobo otvorené veľkorozmerové brány a sú druhým typom zdrojov prašnosti v oblasti nakladania s odpadmi - fugitívnych emisií. Uskutočnili sme merania koncentrácie počtu ultrajemných častíc (10 - 100 nm) a mikročastíc (0,1 - 10 µm) v terénnych podmienkach skládky komunálnych odpadov a v okolí prevádzky recyklácie WEEE pomocou prístrojov Optical partical sizer 3330 a Nanoscan SMPS nanoparticle sizer 3919 od firmy TSI Incorporated. |
133 |
| Biooxidační filtry eliminující methan v době následné péče o skládky Ing. Klára Vondáková, Ing. Marek Šír, PhD., VSCHT v Praze Biooxidační filtry se používají na skládkách komunálního odpadu v době následné péče. Funkcí biooxidačních filtrů je odbourání methanu pomocí methanotrofních bakterií. Popis biofiltru, jeho význam a využití budou předmětem přednášky. Dále ukážeme výsledky z dosavadních měření na biooxidačních filtrech, jak laboratorních, tak i provozních. VŠCHT je členem CLEAR group, která se biofiltry zaobírá. Díky tomu měření na českých biooxidačních filtrech koresponduje s výzkumem zahraničních univerzit. |
134 |
| Využití vysokorychlostního mletí v odpadovém hospodářství Ing. Zbyněk Prokšan, Mgr. Michal Procházka, FF Servis, s.r.o.; Mgr. Miloš Faltus, Ph.D., UK Praha, Přírodovědecká fakulta; Ing. Miroslav Procházka, Tomahawk.cz, s.r.o., Liberec; Ing. Jan Valentin, Ph,D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební Možnosti využití vysokorychlostního (vysokoenergetického) mletí při úpravě, zpracování a zhodnocení širokého spektra organických a anorganických odpadních materiálů. Výstupem mohou být nové materiály, průmyslově využitelné recykláty nebo suroviny pro další použití. |
135 |
| Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží Ing. Ivana Chromková, Ing. René Čechmánek, Lubomír Zavřel, Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.; Ing. Jindřich Sedlák, Ing. Michal Ševčík, Prefa Brno, a.s. Příspěvek si klade za cíl představit nově řešený projekt programu TRIO financovaný za podpory MPO. Snahou projektu je ověřit možnost využití teplárenské strusky, dlouhodobě uložené na haldě, při běžné výrobě betonového zboží. Cílem je stanovit optimální množství teplárenské strusky a navrhnout úpravu receptur několika typů vyráběných betonových produktů tak, aby nedošlo k nežádoucím změnám vlastností čerstvého betonu ani výsledného betonového výrobku. V příspěvku uvedeme výsledky analýz teplárenské strusky a představíme výsledky úvodních testů betonů s obsahem této strusky. |
136 |
| Příklady využití vedlejších energetických produktů v zemních konstrukcích a vliv kvality vodných výluhů na jejich uplatnění Mgr. Václav Mráz, Ph.D., Ing. Jan Suda, ČVUT v Praze, Fakulta stavební; Ing. Mgr. Martin Havlice, Ph.D., Ochrana podzemních vod, s.r.o. Zemní konstrukcí rozumíme konstrukci, kde základním konstrukčním materiálem je zemina/hornina, a to jak bez zlepšení geomechanických vlastností, tak s jejich zlepšením. Zemní konstrukce vyžadují zpracování velkého objemu materiálu, a proto je vyvíjena snaha nalézt vhodnou náhradu za tradičně používané materiály, což je i v souladu se surovinovou politikou státu. Jako jedna z možností se ukazuje využití některých tuhých produktů po spalování uhlí, které jsou označovány jako vedlejší energetické produkty (tzv. VEP). Mezi ně řadíme mj. různé druhy popílků, strusku, škváru, ložový popel, energosádrovec. Předpokladem pro jejich větší uplatnění v budoucnu je aplikace při výstavbě a modernizaci dopravní infrastruktury (silnice, železnice) a při výstavbě protipovodňových hrází v rámci vodohospodářských opatření proti záplavám. Největší podíl využití VEP tak připadá na stavby dopravní a vodohospodářské. Další možností aplikace je zakrytí skládek komunálního odpadu při jejich konečné rekultivaci. Aplikace popílku v zemních konstrukcích může přinést některá rizika. Při kontaktu s vodou (srážková, podzemní) dochází k tvorbě výluhů obsahujících v závislosti na typu VEP mj. těžké a toxické kovy, což limituje využití některých vedlejších surovin. U již bezproblémově využívaných produktů může nastat změna kvality výluhů při úpravě spalovacího procesu, jaká se v následujících letech chystá. Příspěvek ukazuje některé případy aplikace VEP a shrnuje dosavadní výsledky jejich využívání v zemních konstrukcích v ČR. |
137 |
| Aplikace recyklovaného asfaltového betonu v konstrukci železničního spodku Ing. Martin Lidmila, Ph.D., Ing. Vít Lojda, Ing. Ondřej Bret, Katedra železničních staveb, ČVUT v Praze, Fakulta stavební Tento příspěvek se zabývá unikátním uplatněním odpadu vzniklého z asfaltového betonu, který se označuje jako R-materiál. Označení R-materiál pochází z terminologie silničního stavitelství, z jehož prostředí se odpad nejčastěji získává. Příspěvek uvádí popis a možnosti aplikace R-materiálu v železničním stavitelství, shrnuje výhody a nevýhody jeho aplikace v konstrukci železniční trati. Příspěvek referuje o použitých technických předpisech, na základě kterých k aplikaci R-materiálu došlo. Na katedře železničních staveb, Fakulty stavební, ČVUT v Praze se pro ověření možností aplikace R-materiálu realizovala od roku 2011 řada laboratorních zkoušek. Realizovaný výzkum byl ve své první části zahájen výrobou laboratorního modelu pražcového podloží železniční trati v měřítku 1:1. Konstrukce pražcového podloží byla v modelu tvořena vrstvou R-materiálu. Železniční svršek byl v modelu tvořen betonovým pražcem uloženým ve štěrkovém loži. Model byl podroben zatěžovacím cyklům simulujícím pojezd náprav železničních vozidel. Cílem sledování modelu bylo ověření receptury R-materiálu založené na měření únosnosti asfaltové vrstvy a sledování trvalých a dočasných deformací vlivem zatěžování. Ve druhé části výzkumu došlo k aplikaci R-materiálu ve zkušebním úseku železniční tratě realizovaným Katedrou železničních staveb, Fakultou stavební, ČVUT v Praze ve spolupráci s firmou GJW Praha s.r.o. Zkušební úsek s R-materiálem zřízený na jednokolejné železniční trati v obci Šťáhlavy v roce 2016 zahrnuje železniční přejezd a přilehlou část trati o délce 80 m. Receptura směsi v konstrukční vrstvě se vyznačuje vysokým podílem R-materiálu. Sanace pomocí R-materiálu byla v tomto úseku železniční trati zvolena na základě dlouhodobých problémů s udržením geometrických parametrů koleje, které eskalovaly v nepřípustné hodnoty zborcení koleje v místě železničního přejezdu. Druhým opodstatněním této aplikace bylo opatření vyplývající z nepříznivého vodního režimu v podloží, při kterém bylo zemní těleso ohroženo nepříznivými účinky mrazu. Oba zmíněné problémy vedly k poškozování konstrukce železniční tratě. Zkušební úsek je nyní provozován a sledován. Prostřednictvím zvolených měřících profilů. Ve zvolených měřících profilech jsou metodou jádrových vývrtů průběžně odebírány vzorky R-materiálu a jsou měřeny deformační charakteristiky. Na základě zkušeností ze zkušebního úseku budou vyhodnoceny možnosti budoucího rozšíření odpadního asfaltového betonu v železničním stavitelství. Vlastním přínosem tohoto příspěvku je popis laboratorních zkoušek provedených na jádrových vývrtech konstrukční vrstvy z R-materiálu, na základě kterých je vyhodnocena pevnost v prostém tlaku a poměr zatížení a deformace reprezentovaný Youngovým modulem pružnosti. Závěr článku se skládá z vyhodnocení provedených laboratorních zkoušek, ze souhrnu relevantních poznatků o aplikaci recyklovaného asfaltového betonu v konstrukci pražcového podloží a z informací o možném dalším rozšíření aplikace R-materiálu. |
138 |
| ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav procesní a zpracovatelské techniky Prezentace partnera |
139 |
| Současné toky a zpracování spalitelných odpadů v ČR Ing. Radovan Šomplák, Ph.D., Ing. Lenka Szásziová, Bc. Veronika Smejkalová, Ing. Vlastimír Nevrlý, Bc. Martin Málek, Ing. Martin Pavlas, Ph.D., VUT v Brně V rámci vyplňování Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou zpracovány informace do databáze VISOH. Ten zpravuje pro MŽP agentura Cenia. Z důvodu metodiky vykazování nesedí základní hmotnostní bilance pro jednotlivé územní celky (produkce, transport a zpracování). Příspěvek představuje přístup pro odhad současných toků spalitelných odpadů v rámci ČR. Výsledky ukazují možné současné svozové oblasti a potenciál pro efektivnější nakládání vzhledem k hierarchii nakládání s odpady. |
140 |
| Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu - výroba biocharu středně-teplotní pomalou pyrolýzou Michael Pohořelý a,b, Jaroslav Moško a,b, Boleslav Zach a,b, Michal Šyc a, Šárka Václavková a, Michal Jeremiáš a, Karel Svoboda a, Siarhei Skoblia b, Zdeněk Beňo b, Jiří Brynda b, Lukáš Trakal c, Pavel Straka d, Olga Bičáková d, Petra Innemanová e, a Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.; b VŠCHT v Praze, Ústav energetiky & Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší; c ČZU v Praze, Katedra geoenvironmentálních věd; d Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.; e Univerzita Karlova, Ústav pro životní prostředí Kaly produkované komunálními čistírnami odpadních vod obvykle obsahují významné množství těžkých kovů a problematických organických látek, které komplikují jejich přímou aplikaci do zemědělské či lesnické půdy a jejich recyklaci prostřednictvím kompostování. Alternativním způsobem využití je středně-teplotní pomalá pyrolýza zaměřená na produkci biocharu (pevného porézního uhlíkatého materiálu obsahujícího nutriční prvky). V článku jsou shrnuty vlastnosti biocharu vyrobeného středně-teplotní pomalou pyrolýzou anaerobně stabilizovaného čistírenského kalu. |
141 |
| Perspektivita zpracování odpadů v biorafineriích Doc. Ing. Lukáš Krátký, Ph.D., prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav procesní a zpracovatelské techniky Přednáška představuje možnosti efektivního zpracování odpadů v konceptu biorafinerie. Princip zpracování odpadů v biorafineriích je obecně založen na kombinaci termochemických, biochemických a termických metod zpracování. Výstupními produkty jsou pak chemicky cenné látky a kapalná biopaliva. Díky vyšším výkupním cenám produktů a maximálnímu využití odpadní suroviny i emisních plynů lze dosáhnout pozitivní ekonomické bilance procesu, což bude demonstrováno na vybrané technologii. |
142 |
| New technologies for energy supply needs in the field humanity and military base Ing.Libor Baraňák, Ph.D., Ostravská LTS, a.s. Příspěvek v první části popisuje využívání technologií termické depolymerizace u armád NATO a jejich rozbor. V druhé části je nastíněno použití jednotky Pyromatik 100 v kontejnerovém provedení pro polní nemocnice a humanitární základny na základě výsledků výzkumu, který byl prováděn na jednotce termické depolymerizace. V třetí části je popsána možnost konverze mobilní elektrocentrály ČSAD-30-400/230-3 s motorem T-928 pro duální provoz. |
143 |
| Bioodpad řešíme společně MVDr. Marie Peřinková, Mgr. Lenka Machartová, Ing.Josef Starý, RNDr. Jana Krejsová, Mgr. Jiří Machart, Město Prachatice Město Prachatice v roce 2015 otevřelo nový sběrný dvůr, kompostárnu a zahájilo třídění bioodpadu. Těmto akcím předcházela propagační kampaň pro veřejnost připravená na bázi místního partnerství. Byly vytvořeny materiály zaměřené na místní specifika systému odpadového hospodářství, kterými provází komiksové postavičky soumar Oskar a víla Majolenka. Odpadový kalendář byl distribuován do všech domácností, konaly se praktické semináře o vermikompostování. Kampaň pokračuje dosud. O její účinnost svědčí výsledky odpadového hospodářství v Prachaticích za rok 2016. |
144 |
| Průmyslové kompostování: dostupné technologie a jejich vlastnosti Prof. Mgr. Marek Koutný, Ph.D., Ing. Jana Šerá, Ing. Petr Stloukal, Ph.D., Ing. Jan Salač, UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Za současných legislativních podmínek je průmyslové kompostování jednou z mála cest racionálního nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V rámci přednášky bude podán stručný přehled dostupných technologií v oblasti průmyslového kompostování a budou diskutovány jejich technologické a provozní parametry a souvislosti ekonomické a legislativní. |
145 |
| Prototyp energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP Ing. Pavel Omelka, Boss engineering, s.r.o., Bučovice Poptávka společnosti, vyvolaná novelizovanou legislativou v hospodaření s biologicky rozložitelnými odpady (BRO) a se směsným komunálním odpadem (SKO), klade důraz na využívání zmíněných materiálů. Obsahem přednášky je stavba prototypu linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO na kompostárně, včetně možnosti zpracování TAP (tříděné alternativní palivo). Hlavními přínosy projektu budou zvýšení ekonomické efektivity kompostáren, snížení množství BRO a SKO ukládaného na skládkách, uplatnění principu tzv. "oběhového hospodaření" s odpady, energetická soběstačnost zpracování odpadů, decentralizace výroby elektrické energie a tepla a v neposlední řadě tvorba nových pracovních příležitostí zejména v municipální sféře. |
146 |
| Způsoby úpravy odpadní dřevní biomasy z prořezu jabloní za účelem energetického využití Ing. Sergej Usťak, CSc., Ing. Jakub Muňoz, Ph.D., Marie Usťaková, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Příspěvek je věnován problematice zpracování a energetického využití odpadní dřevní biomasy z prořezu jabloní. Bylo prokázáno, že drcením a komprimací teto biomasy lze významně 2x až 4x zvýšit sypnou hmotnost oproti štěpce, ale palivářské vlastnosti se mění pouze v nepatrné míře. Pelety ze dřeva jabloní mají ve srovnání se standardními peletami ze smrkového dřeva mírně horší palivářské vlastnosti, a to vyšší obsah popelu a emisí, přesto výhřevnost jabloňových pelet je pouze nepatrně nižší (o cca 2 %). Toto zhoršení je zapříčiněno především vyšším podílem kůry u dřeva z řezu jabloní. |
147 |
| VŠB-TU Ostrava, Ústav environmentálního inženýrství Prezentace partnera |
148 |
| UTB Zlín, Fakulta technologická, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí Prezentace partnera |
149 |
| Výzkum vysokosušinové anaerobní digesce podsítné frakce směsného komunálního odpadu a vývoj kontejnerové bioplynové stanice Ing. Jiří Rusín, Ph.D., Ing. Kateřina Chamrádová, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Institut environmentálních technologií; Václav Holuša, AGRO-EKO, s.r.o. V letech 2015 až 2017 je řešen projekt s podporou TA ČR, jehož cílem je výzkum procesu vysokosušinové anaerobní digesce organické frakce směsného komunálního odpadu (OFTKO) a vývoj (semi)kontinuálně pracující kontejnerové bioplynové stanice. V prvních dvou letech byly připraveny a analyzovány vzorky OFTKO, provedeny byly laboratorní zkoušky digesce a kodigesce a byl vyvinut prototyp kontejnerového bioreaktoru s mícháním vsázky hřeblovým dopravníkem, konstrukčně vycházející z aerobního fermentoru EWA. V závěrečném roce proběhne testování bioreaktoru s anaerobní vsázkou a sestavena bude pilotní bioplynová stanice. |
150 |
| Využití separátu z bioplynových stanic pro pěstování jedlých hub Ing. Ivan Jablonský, CSc., doc. Ing. Martin Koudela, Ph.D., ČZU v Praze< Separát z bioplynových stanic lze použít pěstování koprofilních druhů hub (žampión mandlový, hnojník obecný) za předpokladu, že je zbaven volného čpavku a doplněn vhodnými živinami. Pro pěstování žampiónu mandlového se osvědčil přídavek slaměných pelet následovaný teplotním ošetřením při 45 - 48 st. Celsia a při dostatečné aeraci./td> | 151 |
| Testování vlivu odpadu z anaerobní digesce (digestátu) obohaceného o organickou složku na kvalitu zemědělských půd Ing. Jana Kodymová, Ph.D.,prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl, Ing. Hana Švehláková, Ing. Magdaléna Bártková, VŠB-TU Ostrava Odpad z anaerobní digesce je považován za minerální hnojivo, a na základě toho je běžně aplikován na zemědělskou půdu. Cílem našeho pokusu bylo obohatit tento odpad z anaerobní digesce (digestátu) o organickou složku (zastoupenou senáží/siláží). Za tím účelem byly vytvořeny směsi digestátu a senáže/siláže v různých poměrech. V rámci polního pokusu pak byl sledován vliv těchto směsí na půdu v rámci standardních zemědělských podmínek. Sledovány byly vybrané rizikové prvky, přístupné živiny (P, K, Mg) a množství uhlíku a dusíku v půdě. |
152 |
| Konstrukční materiály pro technologie CCS Ing. Jana Petrů, Ing. Jana Poláčková, VŠCHT v Praze Aktivita "H" projektu vysokoteplotní sorpce CO2 ze spalin s použitím karbonátové smyčky je zaměřena na materiálový výzkum konstrukčních materiálů použitelných ke stavbě technologie vysokoteplotní karbonátové smyčky. V rámci této aktivity bylo navrženo a sestaveno experimentální zařízení pro testování životnosti vybraných materiálů a provedena expozice za teploty 900°C v prostředí CO2. Testované vzorky materiálů byly analyzovány gravimetricky, metalograficky, metodami XPS, SEM a GDOES. |
153 |
| Influence of microorganisms on degradation products of gamma irradiated organic radioactive wastes - preliminary results Ing. Petr Polívka, Mgr. Haná Váňová, Ing. Tomáš Černoušek, Ph.D., Centrum výzkumu Řež, s.r.o.; Mgr. Pavel Hrabák, Ph.D., Mgr. Jana Steinová, Rojina Shrestha, Technická univerzita v Liberci General solution for the disposal radioactive waste is storing in the repository. The organic material belong to important components of radioactive waste. Ones of significant representative ILW are ion exchangers which are based on polystyrene polymers and are integral part in technology of PWR reactors. The model wastes were irradiated in gamma facility, the total dose was about 1 MGy, which is presumed dose during first 1,000 years. Microorganisms are widely occurred in near surface and underground water and can be activated and affect processes in repository. This work describes preliminary experimental results. |
154 |
| Využití jabloňové štěpky jako substrátu pro pěstování hlívy ústřičné Doc. Ing. Martin Koudela, Ph.D., Ing. Ivan Jablonský, CSc., ČZU v Praze Jabloňová štěpka nadrcená na vhodném typu štěpkovačů se dá použít bezprostředně po nadrcení, navlhčení a vhodném ošetření jako alternativní substrát pro pěstování dřevních hub buď samostatně nebo ve směsi s jinými lignocelulózovými odpady (např. pšeničná sláma). Podmínkou úspěchu je takové ošetření, které zabrání růstu konkurenčních plísní. Byly porovnány různé způsoby chemického a termického ošetření. Termické ošetření vykazovalo spolehlivější výsledky. Výnosu plodnic hlívy na substrátu připraveném ze směsi štěpky a slámy byl vyšší v porovnání s výnosem plodnic na substrátu ze samotné slámy. |
155 |
| Sledování mobility kovů v zemině během klasického a mikrovlnného ohřevu Andrea Sýkorová, Karolína Keprtová, Jiří Hendrych, VŠCHT v Praze Hlavním předmětem předkládaného příspěvku je srovnání chování mobility těžkých kovů během termické desorpce, kdy je porovnáván klasický a mikrovlnný ohřev při teplotách 200 °C a 380 °C. Ke sledování mobility těžkých kovů byla zvolena sekvenční extrakční analýza podle protokolu BCR. Ze zjištěných výsledků je patrné, že ke změnám dochází při vyšší teplotě a to zejména ve III. frakci (frakce vázaná převážně na organickou složku zeminy). |
156 |
| Biodegradace směsi PLA/PHB ve vodném termofilním anaerobním prostředí Marie Dvořáčková, Michaela Bartůňkova, Marek Koutný, UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí V práci byla testována biodegradace směsné folie kyseliny polymléčné (PLA) a polyhydroxybutyrátu (PHB) v mezofilním (37 °C) a termofilním (55 °C) anaerobním prostředí. Rozklad probíhal ve vodném prostředí po inokulaci vyhnilým kalem z anaerobní stabilizace aktivovaného kalu z městské čistírny odpadních vod Zlín-Malenovice. Stupeň bio rozkladu byl vyhodnocen na základě analýzy bioplynu plynovou chromatografií a stanovení rozpuštěného anorganického uhlíku ve fázi kapalné. Směsná fólie PLA /PHB byla za anaerobních termofilních podmínek téměř úplně rozložena, avšak za anaerobních mezofilních podmínek stupeň rozkladu přibližně odpovídal zastoupení PHB v této směsi. Bylo potvrzeno, že teplota ovlivňuje jak stupeň abiotické hydrolýzy, tak biodegradaci materiálů na bázi PLA v prostředí anaerobního kalu. Současně byly posouzeny změny morfologických vlastností testované směsi pomocí DSC. |
157 |
| Využití jílových minerálů na výrobu biodegradabilních směsí na bázi pva a keratinového hydrolyzátu Ing. Martin Jurča, Ing. Markéta Julinová, Ph.D., doc. Ing. Pavel Mokrejš, Ph.D., Ing. Roman Slavík, Ph.D., UTB ve Zlíně, Fakulta technologická V rámci výzkumu byly navrženy kompozitní PVA fólie, obsahující vybrané typy jílových minerálů a keratinový hydrolyzát. Předností jílových plniv je jejich ekonomická nenáročnost, dostupnost a nezávadnost v životním prostředí. Přídavkem jílových plniv také dochází ke zlepšení procesních a uživatelských vlastností výsledného kompozitu. V rámci výzkumu byly použity dostupné komerčně vyráběné nanoplniva Cloisite Na+, Cloisite 20A a Closite 30B, dále Kaolín Sedlec 1A a odpadní Kaolín Střeleč, poslední skupinu tvořily syntetické zeolity připravené z odpadních surovin. Směsné fólie byly následně podrobeny biodegradačním experimentům. Výsledky testů naznačují vliv typu jílu na výsledný stupeň rozkladu fólie. |
158 |
| Využití odpadních surovin biologického původu na připravu materiálů na bázi polyvinylpyrrolidonu Ing. Ludmila Vaňharová, Ing. Markéta Julinová, Ph.D., Ing. Roman Slavík, Ph.D., UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí Cílem výzkumu je příprava materiálů na bázi polyvinylpyrrolidonu (PVP) s obsahem zeolitů a zároveň odpadu biologického původu. Důvodem je možnost využití odpadních surovin pro výrobu nového materiálu, a také snaha o snížení výchozího obsahu PVP v materiálu a případná podpora jeho biodegradace, vůči které se jeví spíše rezistentní. Součástí této studie je také hledání mikrobiálního prostředí schopného alespoň částečného rozkladu samotného PVP. |
159 |
| Experimentální model vyhnívací nádrže ČOV Ing. Vojtěch Zejda, Ing. Petr Bělohradský, Ph.D., Ing. Lucie Houdková, Ph.D., VUT v Brně, Ústav procesního inženýrství Správné promíchávání vyhnívacích nádrží v ČOV je důležité jednak z hlediska produkce bioplynu, jednak z hlediska zanášení dna. Obě hlediska mají přímý dopad na provozní náklady ČOV. Pro ověření správného promíchávání konkrétní vyhnívací nádrže byl postaven její přesný model, který dodržuje všechna hydraulická kritéria. Na tomto modelu lze provést různá měření a vizualizace, pomocí kterých je možné udělat si lepší obrázek o činnosti míchadla a jeho skutečného vlivu na proudění uvnitř nádrže. |
160 |
| Technologie výroby bioplynu v konceptu biorafinerie Ing. Andrey Kutsay, doc. Ing. Lukáš Krátký, Ph.D., prof. Ing. Jirout Tomáš, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní Technologie výroby bioplynu z lignocelulózových odpadů je v současné době málo účinná a bez využití dotací ekonomicky nerentabilní. Příspěvek se zaměřuje na možnosti provozování bioplynových stanic v konceptu biorafinerie. Na základě definování možných bioproduktů a biopaliv jsou projektována variantní řešení technologie výroby bioplynu v konceptu biorafinerie. Posouzen je vliv těchto modifikací na ekonomiku provozování bioplynových stanic. |
161 |
| Možnosti realizace fotobioreaktorů v průmyslovém měřítku Ing. Vojtěch Bělohlav, prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D., doc. Ing. Lukáš Krátký, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav procesní a zpracovatelské techniky V dnešní době existuje množství laboratorních a průmyslových systémů pro kultivaci řas. V tomto článku jsou popsány stávající konstrukce systémů pro kultivaci řas a na základě kritické analýzy je vypracováno porovnání použití různých konstrukčních variant fotobioreaktorů vprůmyslovém měřítku. Pro zvolené množství produkce řas jsou určeny základní konstrukční parametry fotobioreaktorů. Pro zvolené konstrukční parametry je následně vypracováno ekonomické zhodnocení variant. |
162 |
| WASTE FORUM a jeho cesta do SCOPUSu Prezentace partnera Pro účely žádosti o zařazení elektronického recenzovaného časopisu do databáze SCOPUS byla analyzována data o návštěvnosti internetových stránek časopisu (www.wasteforum.cz). Některé číslo časopisu bylo nejvíce stahováno návštěvníky z ČR, USA, Ukrajiny, Slovenska a Číny. Nejvíce stahovanýml byla čísla WF 2015, 4 a WF 2014, 2. Přitom se ukázalo, že není významná korelace mezi počtem stažení toho kterého čísla a počtem článků v něm či podílem článků v angličtině. |
163 |
| Národní program Životní prostředí – Podpora inovativních a demonstračních projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí Michal Slezák, Státní fond životního prostředí ČR Cílem Výzvy č. 2/2017 Národního programu Život ní prostředí je zlepšení životního prostředí prostřednictvím inovativních a demonstračních projektů, které je možné následně, po pilotním ověření, přenést do běžné praxe v následujících oblastech: voda, kvalita ovzduší, odpady, energetické úspory a chytrá řešení v energetice. |
164 |
| VŠB-TU Ostrava, Institut environmentálních technologií Prezentace partnera |
165 |
| Biodegradabilní plasty v procesech nakládání s odpady Ing. Petr Balner, PhD., RNDr. Martina Vrbová, Ph.D., EKO-KOM, a.s. |
167 |
APROCHEM 2017 |
|
| Implementace směrnice SEVESO III v České republice i v evropském kontextu Ing. Zuzana Machátová, MŽP Souhrnný pohled na legislativní přístupy, aktuálně řešené problémy, vývojové tendence a zdroje informací zejména v celoevropské perspektivě. |
201 |
| Zkušenosti "zpracovatele posudku" z posuzování bezpečnostní dokumentace podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií Ing. Martina Pražáková, VÚBP, v.v.i. ČR přijala v říjnu 2015 nový zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (dále jen PZH), který je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU z července 2012, tzv. směrnice SEVESO III. Přesto, že nový zákon neznamenal koncepčně zcela novou právní úpravu, změny se dotkly řady ustanovení a přinesly provozovatelům objektů s nebezpečnými látkami nebo směsmi nové povinnosti. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií byl pověřen zpracováním posudků bezpečnostních dokumentací dle zákona o PZH. Příspěvek se věnuje získaným zkušenostem s plněním zákonných povinností provozovatelů, které zpracovatel posudku získal během prvního období platnosti zákona. |
202 |
| Dokumentace prevence závažných havárií Bc. Miroslav Dítě, TLP, spol. s r.o. Příspěvek popisuje 16 zkušeností s vývojem legislativy prevence závažných havárií a aplikací i kontrolou plnění požadavků prevence havárií. - vývoj legislativních požadavků - metodiky - praktické zkušenosti se zpracováním - zkušenosti s působením veřejnou správy v této oblasti |
203 |
| Analýza nedostatků Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií Ing. Vilém Sluka, VÚBP, v.v.i. Příspěvek se věnuje těmto tématům: Požadavky a mantinely pro posouzení rizik; Identifikace nedostatečného zpracování posouzení rizik; Příčiny a následky nedostatečného zpracování posouzení rizik; Přání a skutečnost v poučení z posudků návrhů bezpečnostní dokumentace; Odbornost, odborná obec a veřejná správa. |
204 |
| Může zákon o prevenci závažných havárií vdechnout život řízení rizika? doc. Miloš Ferjenčík, Univerzita Pardubice Zákon o PZH stojí na poznatcích ze sedmdesátých let: prevenci pomáhá analýza rizika a systém řízení bezpečnosti. Nehody v podnicích podléhajících PZH ale ukazují, že splnění požadavků zákona je málo. Pouhá existence analýz rizika a systému řízení bezpečnosti pro prevenci nestačí. To neznamená, že zákon je zbytečný či špatný. Ukazuje to meze představy, že PZH lze řešit jen legislativou. Účastníci prevence musejí dát vyrůst řízení rizika. K tomu potřebují přijmout, a vzájemně respektovat své role. |
205 |
| Analýza rizik na úrovni kraje Mgr. Adam Hendrych, MV-GŘ HZS ČR V příspěvku je popsána analýza rizik zpracovaná jednotlivými hasičskými záchrannými sbory krajů (ve spolupráci s dalšími partnery a orgány veřejné správy) na krajskou úroveň. Pozornost zpracovatelů byla soustředěna zejména na hrozby, které byly předchozí celostátní analýzou vyhodnoceny jako nepřijatelné. Analýza rizik na úrovni krajů byla provedena v souvislosti s aktualizací krizových plánů krajů a ve své návaznosti se dotýká i vybraných subjektů z komerční sféry. |
206 |
| Nové zóny havarijního plánování v Moravskoslezském kraji Ing. Kateřina Blažková, Ph.D. HZS Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji je 15 objektů zařazených dle zákona o prevenci závažných havárií do skupiny B. Pro tyto objekty stanovil krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje zóny havarijního plánování podle nové vyhlášky . Přípěvek seznamuje s postupem a zásadami, které byly v procesu stanovování jednotlivých zón havarijního plánování zohledněny. Konkrétně rozebírá postupy pro stanovení výchozí hranice zóny havarijního plánování konkrétních objektů v kraji s využitím vyhlášky i doporučovaného SW nástroje. Popisuje možnosti stanovení výsledné hranice zóny havarijního plánování, včetně vizualizace v prostředí GIS. Dále uvádí možnosti využití metodického přístupu pro tzv. "podlimitní" objekty. |
207 |
| SEVESO podniky a jejich vliv na vývoj území v jejich okolí Mgr. et Mgr. Josef Senčík, VUBP, v. v. i. Výstavba v okolí SEVESO podniků, tedy podniků, které podléhající zákonu č. 224/2015 Sb., by měla být regulována a to alespoň tak, jak o tom hovoří zákon. Ten uvádí, že při územním plánování a navazujících řízeních mají být brány v úvahu cíle prevence závazných havárií a to při udržování vzájemných odstupů mezi SEVESO podniky a obytnými budovami, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a chráněnými územími podle jiných právních předpisů (např. chráněná území, ochranná pásma). Toto v současnosti není dodržováno. Příspěvek představuje možná řešení. |
208 |
| Možná rizika daná změnou klimatu RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ČHMÚ Průběh počasí a následně podnebí významně ovlivňuje nejen život člověka, ale i přírodu a naši hospodářskou činnost. Extrémní stavy počasí jsou typické tím, že přichází nečekaně a nelze je v delším časovém horizontu předpovídat. Podle poznatků klimatologů lze odhadovat, že se změny klimatu na našem území budou v nejbližších desetiletích projevovat zvyšováním teploty vzduch, ale množství srážek bude v podstatě stejné. Statistcké analýz projevů podnebí u nás tyto odhady potvrzují. Proto bychom se měli zabývat riziky jako jsou četnější výskyt sucha, lokálních povodní, rychlých změn teploty vzduchu s extrémními projevy apod. |
209 |
| Co nikdo neví, jako by se nedělo Marian Němec, BA (Hons) Největším problémem hybridní války je fakt, že jen velmi těžko se rozpoznáme, že jsme pod útokem. Podobný problém je v případě kybernetických útoků. Je čas začít panikařit? Je možné s tím něco udělat? Jak se chránit a jak reagovat, když už se stanu cílem kybernetického útoku? To je jen několik otázek, na které získáte odpověď. |
210 |
| Trendy v systémech technického zabezpečení objektů a budov Radek Zachoval, Siemens, s.r.o. Bezpečnostní systémy 21. století zdaleka neznamenají jen kameru nad vchodem a dokola se otáčející turniket. Koncepce technického zabezpečení objektu bez ohledu na komerční budovu, či objekt kritické infrastruktury musí snést ty nejpřísnější kritéria pro včasnou detekci, prostor pro vyhodnocení a odpovídající úsilí, které je třeba vynaložit na eliminaci hrozby. Obsah prezentace jen jek krátkou exkurzí do světa aktuálních trendů v oblasti bezpečnostních technologií. |
211 |
| Integrovaná bezpečnosti v rámci Stratégie Priemysel 4.0 Dr.h.c. mult. prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., Technická univerzita v Košiciach Výrobné technológie sú v súčasnej dobe odvetvím, kde dochádza k podstatným zmenám ich softvérovej a hardvérovej podpory. Tieto trendy sú charakterizované digitalizáciou jednotlivých súčasti a činnosti v rámci výrobných technológii tak, aby dochádzalo k synergickým efektom s cieľom dosiahnuť čo najvyššiu pridanú hodnotu výsledného produktu. Pri týchto krokoch je oblasť prevencie strát, a tým aj minimalizácie humánnych a technických rizík jednou z priorít všetkých činnosti, pričom cieľom musí byť základný atribút - bezpečné technológie, ako aj bezpečné stroje a strojové systémy - ako súčasti integrovanej bezpečnosti. |
212 |
| Specifické faktory v řízení rizik technologických procesů Ing. Pavel Forint, Ph.D., MŽP Rizika z technologických procesů jsou ovlivňována mnoha vnitřními a vnějšími faktory působícími přímo i sekundárně. V analýze rizik jsou primárně uvažovány hlavní přímo působící faktory, jako je vliv lidského činitele. V souvislosti s jeho působením lze identifikovat faktor vlivu změny vlastnictví, který potenciálně ovlivňuje klíčové prvky řízení bezpečnosti a může vést k pozitivní nebo negativní změně v řízení rizik. Změna vlastnictví může vést k akumulaci velkých změn v krátkém časovém období, s účinky, které by mohly být viditelné v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. |
213 |
| Zvyšování bezpečnosti chemických procesů Ing. Josef Petr, Ph.D., Hexion, a.s. Příspěvek je zaměřen na stručný popis bezpečnostních procedur, které jsou používány v Hexion, a.s. pro zvyšování bezpečnosti zaměstnanců, dodavatelů, návštěvníků, technologických procesů a okolí areálu společnosti. |
214 |
| (Ne)bezpečnost skladů/plníren LPG Ing. Štefan Győrög, KÚ Jihočeského kraje Při řešení problematiky objektů, ve kterých podnikatelé nakládají s nebezpečnými látkami, nelze postupovat pouze podle zjednodušených ustanovení zákona o prevenci závažných havárií a jeho prováděcích předpisů. Problematika prevence závažných havárií je totiž natolik široká, že u ní neplatí premisa "co není napsáno v zákonu přímo, to nelze vyžadovat". Přesto se tak někteří podnikatelé chovají - hnáni vidinou maximalizace zisků často přistupují k minimalizaci všech z jejich hlediska nepotřebných výdajů, i když se týkají např. dosažení a udržování co nejvyššího standardu bezpečnosti - a obhajují se tím, že minimální požadavky stanovené právními předpisy, ev. také technickými normami, přece splňují. Cílem tohoto příspěvku proto není nabídnout přehled povinností stanovených provozovatelům zákonem o prevenci závažných havárií, ale předkládá konkrétní příklady přístupu jednoho z nich (sklad a plnírna zkapalněných ropných plynů). |
215 |
| Identifikace zdrojů rizik kontaminace ovzduší těžkými kovy s využitím statistické korelace Ing. Magdaléna Náplavová, Univerzita obrany Brno Příspěvek se zaměřuje na stanovení korelace mezi vybranými těžkými kovy, specificky arsenem, kadmiem, olovem a niklem v prostředí městské silniční komunikace v Brně a tunelu Mrázovka, Praha. Za tímto účelem byla aplikována neparametrická metoda Spearmanova testu pořadové korelace. Bylo prokázáno, že korelace mezi sledovanými kovy v tunelu lze považovat za statisticky velmi významnou, a tudíž pochází z jednoho zdroje. Zatímco v městském prostředí bylo zjištěno, že kadmium a nikl pochází z různých zdrojů znečištění na rozdíl od kontaminace arsenem a olovem. |
216 |
| Hodnocení adsorpce polycyklických aromatických uhlovodíků na částicích PM2.5-10 a PM2.5 prof. Ing. František Božek, CSc., Univerzita obrany Brno V pražském tunelu Mrázovka byly odebrány vzorky pevných částic aerodynamického průměru r2.5 2.5 m a paralelně r10 10 m. Po úpravě vzorků a jejich extrakci dichlormethanem byla v eluátech stanovena koncentrace 16 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) užitím plynové chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrií. Neparametrickou metodou Spearmanova koeficientu pořadové korelace bylo na hladině významnosti p < 0.01 prokázáno, že jednotlivé PAHs s výjimkou acenaphthylenu, acenaphthenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu, včetně jejich sumy, jsou vázány výhradně na částicích PM2.5. Výjimka byla vysvětlena nízkými koncentracemi PAHs, které se pohybovaly v okolí meze stanovitelnosti, kde bylo možné předpokládat vyšší chybu měření. |
217 |
| Vývojové trendy individuálního rizika incidence a mortality vybraných druhů karcinomů prof. Ing. František Božek, CSc., Univerzita obrany, Brno Příspěvek se zabývá hodnocením individuálního rizika incidence a mortality kolorektálního a plnícího karcinomu v JMK a celostátním měřítku za období 2007-2015. Užitím regrese bylo zjištěno, že riziko incidence i mortality má rostoucí trend, riziko incidence převyšuje riziko mortality a vykazuje výrazně progresivnější tendenci. Důvodem bude patrně zavádění kvalitnějších diagnostických metod, vyšší informovaností obyvatelstva a zvyšující se zátěž prostředí polutanty. Pomocí Spearmanova koeficientu byla prokázána korelace mezi vývojem rizika obou karcinomů v JMK a ČR. |
218 |
| Ambivalence nanočástic Ing. Lenka Frišhansová, Doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc. Ph.D., MBA, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Příspěvek popisuje vnitřní rozpolcenost autorů k současnému bumu nanočástic. Uvádí základní charakteristiku nanočástic, jejich historii, důvod jejich odlišného chování, rozdělení nanočástic na přirozené, vzniklé lidskou činností a na záměrně vytvářené (ing-nanočástice). Příspěvek upozorňuje na potenciální rizika nanomateriálů vůči zdraví, nebezpečí pro životní prostředí, fyzikálně-chemické nebezpečí či záměrné zneužití. Zvláštní riziko představují nanočástice ve formě aerosolů, protože vdechování aerosolů nanočástic vede k jejich ukládání v dýchacím ústrojí člověka a vzhledem k jejich velikosti se předpokládá další transport v organismu. |
220 |
| Predikce teploty vzplanutí pro analýzu nebezpečnosti hořlavých kapalin v průmyslu Ing. Jan Skřínský, Ph.D., Ing. Vilém Sluka, Ing. Martina Pražáková, Ing. Lenka Frišhansová, RNDr. Stanislav Malý, Ph.D,Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha Tento příspěvek popisuje aplikaci modelů pro predikci teploty vzplanutí binárních směsí alkoholů. K potvrzení správnosti změřených hodnot teplot vzplanutí jsou modely porovnány s experimentálními daty získanými za standardních podmínek zkoušky. Data získané experimentem i predikcí se shodují, ale liší se od hodnot publikovaných v bezpečnostních listech (BL). V závislosti na získaných výsledcích by si výrobci měli dávat pozor, které hodnoty v BL užívají. |
221 |
| Využití kombinace programů Google Earth Pro a ALOHA pro kvantitativní analýzu rizika chemických procesů Ing. Jan Skřínský,Ph.D., RNDr. Mária Skřínská, PhD., Ing. Vilém Sluka, Ing. Martina Pražáková, Ing. Lenka Frišhansová, RNDr. Stanislav Malý, Ph.D,Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha Aby bylo možno kvantifikovat riziko, je nezbytné převést fyzikální projevy havárie (požár, výbuch, toxický rozptyl) na informaci jaký následek mají tyto jevy na lidi, (majetek a životní prostředí). Toto bývá nazýváno jako dopad události a lze to vyjádřit mnoha způsoby. ALOHA je navržena tak, aby byla snadno použitelná a využitelná záchranáři ve velmi náročných situacích. Když ALOHA ukončí výpočet, uživatelé si mohou vybrat různá zobrazení z palety grafických výstupů, z nichž každý se nechá vytisknout s mapovými softwarovými produkty (nebo GIS). EPA a NOAA požívají kombinaci Marplot a Aloha. Autoři článku využili a prezentují výsledky odhadů (ocenění) následků scénářů havárií pomocí programů Google Earth Pro a ALOHA. Chceme poukázat na možnost využití zakreslení výpočtů následků scénářů havárií těmito free-ware programy. Tento přístup bere v úvahu rozdíly mezi požadavky USA a EU. I přes určitá omezení, je mnohem jednodušší při použití. |
222 |
| Superhydrophobic polyester-based fabrics modified by barrier discharge plasma and organosilanes Ing. Igor Novák, PhD., Marian Valentin, Zdeno Špitalský, Anton Popelka, Jozef Sestak and Igor Krupa, Ústav polymérov SAV In this paper, a diffuse coplanar surface barrier discharge plasma generated at atmospheric pres sure has been used to improve an abrasion resistance of silica layers formed by sol-gel process from organofunctional silanes which were deposited on polyester/cotton (PESc) fabric to enhance its hydrophobicity. Modified PESc fabric surfaces were conditioned during the gelling process at 180 °C for 2 minutes. PESc fabric treated with solutions containing a combination of alkylsilane and fluorosilane exhibited a significantly high, permanent hydrophobicity. The contact angle of water before washing was found to be of 154°, and 151° after four standardized washings. It was also demonstrated that the process is applicable at the industrial scale. |
223 |
| Polypropylene fabrics pre-treated by atmospheric plasma Ing. Igor Novák, PhD., Zdeno Špitalský, Mgr. PhD., Ondrej Žigo, Ing. PhD., Matej Mičušík, Ing. PhD., Zuzana Nógellová, Ing., Angela Kleinová, Ing., Ústav polymérov SAV, Dana Rástočná Illová, Ing. PhD., Jozef Šesták, Ing. PhD., VÚTCH-Chemitex In this contribution, atmospheric discharge plasma in air was used to modify the surface of polypropylene fabrics to increase their hydr ophilicity. The hydrophobic recovery of PP fabrics treated by diffuse coplanar surface barrier discharge plasma during aging were also investigated, where water contact angles were determined along with chemical composition changes of PP fabrics using XPS, FTIR, and iodometric analysis. The relation between water contact angle and concentration of hydroperoxides in plasma-treated polypropylene fabrics has been discussed. |
224 |