Planetu máme půjčenou od našich potomků, aneb předcházejme, dokud není pozdě.
Program konference PVO 2017 se už rýsuje. Dalo by se říct, že se už skoro vyrýsoval. Aby naši čtenáři získali bližší představu o tom, co všechno předcházení vzniku odpadů zahrnuje, zvolili jsme ho jako hlavní téma zářijového čísla. V tomto čísle najdete:
- Rozhovor věnovaný prezentaci České republiky na půdě OSN. 18. července ČR představila v New Yorku, jak plní 17 Cílů udržitelného rozvoje a jak vnímá svoji budoucnosti v roce 2030. Jak upozornil současný ministr životního prostředí Richard Brabec během svého úvodního slova prezentace, „planetu máme půjčenou od našich potomků“. Tento rok se půjčka rozhodně vyplatila. Česku se totiž podařilo vyšplhat na špíčku v žebříčku naplňování cílů udržitelného rozvoje a umístit se na neuvěřitelné páté příčce za čtyřmi severskými státy. Jak se nám to povedlo a jak máme jednat, abychom neusnuli na vavřínech, nám vyprávěl člen delegace a zastupitel českého podnikání Robin Dufek.
- Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek. V rozhovoru s ním se dozvíte něco o historii vzniku Rekoly a o tom, jak růžový bikesharing proměnil městské prostředí od té doby.
- Opravitelnost zboží je podle nás hospodářskou výzvou a nejsme jediní, kdo si to myslí. Až 92 % evropských respondentů shodně uvedlo, že elektrospotřebiče a výrobky smart technologií jsou navrženy tak, aby spotřebitel byl nucen po vypršení záruční doby koupit nový výrobek. Je mýtus o „kazítku“ pouhým mýtem nebo je v tom i kus pravdy? Jak se proti surovinovému plýtvání chystá zakročit Evropská komise? Jsou regulace tou správnou a jedinou cestou? Dozvíte se v zářijovém vydání OF.
- Zdá se Vám, že cirkulární ekonomika a spodní prádlo spolu nesouvisí? O opaku svědčí projekt s názvem Créeme, jehož zakladatelky jsou mladé návrhářky Soňa Vidiečanová a Katarína Kobušová. Cílem projektu je sériová výroba organického a recyklovatelného bavlněného spodního prádla a panských triček, které jsou zároveň bezpečné pro lidskou pokožku a životní prostředí. Podrobnosti najdete v říjnovém rozhovoru.
- Třetina veškerého vyrobeného a vypěstovaného jídla na světě se vyhodí. Plýtvá se všude – v zemědělství, v supermarketech i doma. V půlce července v pražské Stromovce se konala akce Jam session, která upozornila na problém plýtvání potravinami a jednu z jeho příčin: normativní tlak na vzhled ovoce a zeleniny. O tom, proč zelenina nemůže být ošklivá, se dočtete v zářijové reportáži.
- Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší. Jak píše ve svém článku Jaroslav Pašmik, zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze, na tuhle obtížnou výzvu musíme vyzrát jinak.
Do tematického bloku Bioodpady jsme zařádili následující články:
- „Žížalí mapa“: Velmi oblíbenou variantou kompostování ve městech se stávají vermikompostéry používající ke kompostování žížaly. Kokoza dala vzniknout komunitní mapě, která dnes běží na ww.mapko.cz, již se přezdívá „žížalí mapa“, což byl právě jeden z původních záměrů: dát dohromady komunitu, která si může navzájem předávat nejen žížalí násady, ale i cenné rady a zkušenosti.
- „První pražská kompostárna“: Začátkem července otevřelo hlavní město Praha svoji první kompostárnu, kterou vybudovalo na své náklady. Začalo tak v režimu zkušebního provozu fungovat první zařízení z uvažované sítě ekologických pražských kompostáren, které bioodpady ze zahrad i z údržby veřejných zelených ploch zpracovává na kompost.
- „Vídeňským bioodpadem se neplýtvá“: Ve Vídni si odpadu jako suroviny velmi cení již od 1. ledna 2009, kdy vešel v platnost zákaz skládkování nezpracovaného odpadu. I s biologicky rozložitelným odpadem se tedy neplýtvá. Obecně platí, že hnědé popelnice z domácností nebo od soukromníků se ve Vídni vyvážejí buď do kompostárny Lobau nebo bioplynové stanice Pfaffenau.
a samozřejmě mnohé další.
Příjemné čtení přeje Redakce OF.
